Indonesie 1| Cesta aneb predsudky nechte doma

Prvni cesta do Asie. Presneji receno do Indonesie.Velka vec. Tesil jsem se kolik bude zazitku. Let do Amsterdamu byl kratky, takze jsem neocekaval nejake velke diskuse a zazitky. Sedeli vedle me nejaci Spanele nebo jini jizani.

Za to v letadle do Kuala Lumpur uz jsem cekal neco vic. Vice lidi, vice casu, vice prilezitosti. A ano, vice lidi skutecne bylo. Sedeli vedle me 2 chlapici. Vlevo nejaky neznamy. Prvni dojem – smrdi. Vpravo stary pan. Podle toho jak porad mnul ruce, mlatil do monitoru pred sebou a furt chytal prochazejici letusky za ruce, jsem si rikal, ze je to jeden z tech nerudnych duchodcu ze zapadu. Usoudil jsem, ze to bude dlouha a nudna cesta s takovymi spolecniky. A uz tady zacal muj omyl. V noci jsem se snazil spat. I kdyz mi to moc neslo, protoze jsem se nedokazal do sedacky poskladat, a kdyz uz se mi to povedlo, prisla vecere nebo bourka nad Indii. Prvni vetsi konverzace tedy prisla az u snidane, cca hodinu do pristani v Kuala Lumpur. A zde nastalo prekvapeni. Chlapik vlevo byl vlastne sympatak, kdyz mu bylo 20, zalozil svou prvni firmu. Kdyz mu bylo 40, uvedomil si, ze firma uz nema kam rust a on taky ne. Navrhl rodine, ze se prestehuji a zacnou novy zivot a nova dobrodruzstvi v Asii. Odpoved byla 50/50. Deti chtely do sveta, ale jinam. Zaridil to tak, ze deti maji byt v Londyne, a on se zenou zije v Kuala Lumpur. Nekolikrat mesicne cestuji. Alespon 1 mesicne za rodinou do Londyna.
Druhy, spolecnik, se vyklubal v jeste vetsiho dobrodruha. Jmenuje se Johan, je mu 87 let a je Holandan z Limburska. Ptal jsem se, kam jede a zda soukrome nebo za byznysem. Odpoved mi vyrazila dech. Johan po valce mnoho let pracoval jako inzenyr ve vyrobe Porsche, traktoru Porsche. Pozdeji, kdyz se jeho pracovni kariera blizila duchodu, si s temito traktory otevral muzeum. Vlastni jich vice nez 3500 kusu. To uz je slusna hromada stroju. Jakmile odesel do duchodu, zacal se svou zenou cestovat. Pres cestovku Rotel, tedy route hotel, ktera jim tehdy nabidla expedici v africe, prave v pojizdnem hotelu, vyrazili na svou prvni cestu. Temer cely africky kontinent objeli za neco malo pres mesic. Cesta je tak uchvatila, ze za rok vyrazili znovu, tentokrat to jizni ameriky. Za rok do Australie a dal a dal. Nakonec cestovali i nekolik mesicu v roce. Johan neni kamarad s vypocetni technikou, ale na kazdiu cestu ma sesit plny poznamek. Itinerar, nejlepsi zazitky a cislo fotoalba, ve kterem ma zalozeny fotografie z konkretni cesty. Nejvyssi cislo bylo 72.
Smutna cast pribehu prisla v zapeti. Johanovi, zemrela zena minuly rok. Behem jednoho roku se z vitalni zeny stala chradnouci starenka, az nakonec opustila nas svet. A Johan, se rozhodl uctit jeji pamatku tim, ze alespon v srdci ji vezme na misto, kde spolu oslavili 10let vyroci jejich svatby. Vydal se ve svych 87 letech na cestu pres Javu a Bali.
Nezbylo mi nez smeknout a poprat mu stastnou cestu. Prestoze jsem jel pres pul sveta abych potkal nove lidi a nove tvare, doufam, ze tohohle svetobeznika, ktery projel vice nez 66 zemi sveta, jeste potkam. Muj predsudek byl spatny. Neni to nerudny duchodce, je to muz se silnym pribehem.

2 comments

  1. Opravdu super cely pribeh me velmi dojal – ne nadarmo se rika neposuzujme lidi dokud je nepozname. Martas fakt super

Zveřejnit odpověď

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Tato stránka používá Akismet k omezení spamu. Podívejte se, jak vaše data z komentářů zpracováváme..